Speciální akce

Přípravy na Garden párty začaly hned po odjezdu Martinových rodičů . Nákupy, úklidy, stěhování… v pátek za pomoci nejnešikovnější  kuchařky Štěpiny, jsem naložila maso na tři způsoby a udělala špízy. V sobotu ráno už se to rozjelo na tvrdo… ovoce, zelenina, chlebíčky, jednohubky, živáňská… ještě, že mně přišly pomocnice ségra se Štěpkou. Pak dorazila ještě Dominika, Danča a Mája, takže jsme do pěti všechno krásně stihly. Asi o půl 6 už jsem házela maso na gril pro první strávníky , Martin narazil sud a už to jelo. Rum nečekaně tekl proudem  a netrvalo dlouho a bazén byl plnej ožralů mezi který Martin házel flašky rumu  a coly a dokonce jim tam dovolil i kouřit , samozřejmě se tam cachtal s nima a letos si ani nevyrazil zub . Všichni byli prostě všude, klasická Garden party, že jo. Taky jako každý rok se našel někdo, kdo si podepsal ,,Nepozvánku“ na dalších tak 10 let této akce , ale holt někdo takovej se taky vždycky najde, to už k týhle párty prostě patří. číst dál

Pátek číst dál

Byl krásný červencový večer, čerstvě po návratu z Chorvatska. Do práce mi přišla smska s objednávkou na cheese snad pro celou vesnici . Když jsem dojela domů, tak jsem se s brašnou jídla vydala k Víchom . Tam už na mě čekala celá hladová parta – Anetka, Jindra, Jančůr a Jendi. Potom, co jsme vypili pár vínek, nějakýho super panáka  a ochutnali snad tisích různých chuťovek , které má pan Vích ve vinotéce, jsme se vydali na pokračování do hospody. Jako na potvoru byla totiž brzká zavíračka , protože pan Vích vstával v 5 a jel pro vína na Moravu. V hospodě jsme pokračovali v kalení a žraní. Dali jsme si pár utopenců, chipsů, piv  a kofol s rumíkem. (Možná i nějakýho panáčka – kdo ví ). To už tam s námi seděla i Denča a Marťa. Poklábosili jsme a najednou koukáme – Jendi je na káry . Chudák to nějak neustál a chrněl u stolu. Když se do něj Jindra snažil nalejt trochu vody, vypadalo to, jako když Joey pil galon mlíka . Janička teda odvedla Jendiho domů . Pak se nějak vytratila i Marťa a my zůstali ve čtyřech sedět u zavřený hospody . A jelikož byla noc ještě mladá, ukempili jsme se u nás v altánu s demižónkem našeho všedního vína  (levný víno, jen na všední dny) a nějakým tím pivkem. Naskákali jsme do bazénu a jelikož byla neděle, tak byli sousedi moc nadšený z toho, že jsme do dvou hulákali po celý vsi . číst dál

Přišel čas vystřízlivět a vyrazit na dovču. Ráno 11.7. mě ještě čekal zápis a pak rychle dobalit a hurá směr Chorvatsko – Brač – Sumartin . V 18.00 se Klazarovi i Vítkovi objevili u nás před barákem a rozloučit se přišlo i půl vesnice . Cesta ubíhala docela rychle, ale ke konci už jsme měli trochu strach – začali nám docházet řízky . číst dál

Od úterka se prostě jelo, kalení, kalení, kalení. číst dál

Den první číst dál

21.6. jako by ve Hvozdnicích chcíp pes . Zůstala jsem tam jen já, Jančůra a protivná, učící se Denis. Tak že počet lidí kteří můžou pít -  2. Jako každej den jsem se sebrala a šla jsem k Jančůře na cigárko a kus řeči. Dohodly jsme se, že večer posedíme s lahvinkou vína a vymyslíme kam půjdem . Sešly jsme se teda večer okolo 6 a začaly jsme popíjet . Kde se vzal, tu se vzal připojil se k nám Jindřin, kterej ale druhej den odjížděl, tak že s náma nikam nechtěl jít. Už jsme byly s Jančůrkou fakt zoufalý, v ten moment Jančůr pronesla tu osudnou větu: ,,Tak nepojedem do těch Kunčič?“ Najednu str... číst dál

Jelikož měla mamka v březnu narozky, čekal ji velký úkol . Bylo potřeba uspořádat další mega-ekšn, který jsou pro naši rodinu typický. Takže když přechodila tzv. čtyřicítkovou depku , sezvala celou hvozdnickou partu na narozeninovou garden-party. Jelikož bylo fakt maximega hnusný počasí, tak sme museli na zahrádce rozestavět stanový městečko , který vypadalo, jako by nějakej nepřítel rozložil na naší zahradě svůj tábor . číst dál

Přivezení číst dál

Na čarodky bylo letos opět naplánované posezení u Rábovic , v 17:00 jsme ještě vyrazili ozdobit májky (ve 3 odpoledne jsem mluvila s Alenou, ať nezapomene, že má být v 5 u krámu ... jo jo jasný Denis... v 17:20 telefon , Alena! Denis v kolik mám být ve Hvozdnicích? A kde je sraz?  Wáááá, jednou tu holku vážně přerazím. Tak jsme ozdobili májky , rozdala jsem pokyny a hurá do Hypáče pro něco k snědku a nějakou tu kapičku alkoholu. V 8 jsme se sešli v domečku a teda nebylo zrovínka dvakrát teplo. Tak jsem zase vytáhla fríííísovku  a radši i deku. Dost fučelo a nakonec začalo i pršet , takže byla jediná možnost.... celej domeček jsme obalili do potravinářský fólie .    A pak už se kalilo jedna radost. Česnekovky, párečky, masíčko, rum a slivovice – menu večera. Anička byla nějaká zamlklá (asi ji Adámek po návratu dost utahal) a tak jsme si dali baketu , aby bylo trochu veselejc. No ale protože lilo jako z konve, tak kluci ani nešli dávat májky, byl hroznej vítr, ani by to chudáci asi nepřidělali k plotu. A taky jsme ségře došli pro kytáru,  ale měla jí tak rozladěnou, že i já jsem to chvílema slyšela, tak vždycky jen drnkla nějakej tón a zpívali jsme jak diví.  číst dál

Obecní úřad ve Hvozdnicích se zase jednou rozhodl udělat „mega ekšn“ a svolal celo-vesnickou brigádu . Jako na potvoru, to zorganizovali zrovna na sobotu po Majálese… Samozřejmě sme se celý odpoledne ujišťovali, jak tam dorazíme, jak budeme makat atd . Nejvíc to zabila nejmenovaná paní  , která prohlásila, že uklízet nebude , ať si to udělaj holky Šlechtovi, protože ty stejně dělaj největší bordel . (Teďka je totiž největší hobby Anetky a Denči házet vajgly a prázdný flašky po návsi -  nikdo ty dvě bordelářky nedokáže zklidnit… ) číst dál

Den M byl konečně tady . Ve čtvrt na 2 jsem vyzvedla Alču v práci a hurá na nádraží očekávat zbytek bandy. I Adámek konečně dorazil za Slovinska, už mu chyběly rumové dýchánky  a sex , tak přijel na pár dní domů . Vzali jsme to kolem Tesca, aby jsme trochu nakoupili a nabrali jsme tam Ondru s Léňou. No a pak už směr Aldis... Tam nás čekal Martin a dost nemilé překvapení... fronta , která se táhla až k Mekáči. No na hovno, jen jsme slyšeli, jak už to tam rozjíždí sto zvířat ... Na frontu jsme se vyprdli a vyvalili jsme se do parku, měli jsme dost zásob  a museli jsme na tom trochu zapracova... číst dál

Přivítání proběhlo jak jinak, než v hospodě , a když jsem tam vyprávěla jak nás 0,33l Plzně stála 7 euro, chutnal nám granát  za 22 Kč jako nikdy . I přes to, že jsme toho až tak moc nevypili, nálada byla při pondělku obdivuhodně dobrá  a ani nevím, jak nás to napadlo, ale začali jsme si hrát na vesnickou farmu . Zbytek se nedá vylíčit, to se musí vidět....! A tahle banda je jedna z mála věcí, která mě drží před tím, abych nesebrala saky paky a neodstěhovala se s Martinem do Francie . číst dál

No 18.4. v 5 ráno jsem rozlepila oči na Letišti Václava Havla, i přes to, že jsme něco tušila, nevěřila jsem vlastním očím a před Martinem stál úkol č. 1 – dostat mě do letadla. číst dál

Tak i na nás došla řada. Michal s Luckou nás navštěvují každý rok na Machalovic garden párty , která se v létě poprvé po deseti letech nekonala . No nezbylo nám teda nic jiného, než je jet zkontrolovat do Kolína . Tak jsme taky vytáhli zas jednou paty z Hvozdnic (dál než k Bobšoj) . Když jsme dorazili, čekalo na nás naprosto perfektní ubytování – all inclusive .  Skoro ve dveřích jsme dostali do jedný ruky mojito  a do druhý kuřecí stehno . Večer dorazil i zbytek kolínský bandy. A v průběhu večera mě Lucka na balkóně prozradila tajnou novinu  – den před naším příjezdem došlo k nečekan... číst dál