Oslava Bc. Z pohledu Denči

Od úterka se prostě jelo, kalení, kalení, kalení.

     Ani vyspat jsem se nestihla. Jen se střídali lidi, se kterejma jsem zrovínka zapíjela. A to to ještě nemám zapitý se všema a s Jindrou jsme říkali, že až bude mít taky hotovo, tak uděláme nějakou kalbičku… Po prokaleném úterý, středě a čtvrtku, přišel velký kalicí pátek. Čuchala jsem nějakou kulišárnu a měla jsem pravdu. V šest si mě Alča odvezla k nim, jakože na drb s Verčou a Péťou. No přijela jsem tam, brána plná sprostejch transparentů, kupa lidí, lechtivá básnička (jak taky jinak při mém oboru) a dostala jsem i dar.                     Všechno bylo naprosto úžasný, kamarádi k nezaplacení. V tu chvíli jen jedna věc trápila mou mysl… někdo mě tam strašně chyběl. Jooo, ale rum nahradí i zatoulané přátelé. Jídla a pití byla kupa, všichni jsme se nafutrovali co to šlo. O půl jedenáctý jsme už vyráželi na bus do Kunčic. Pan řidič nás nechal jet zadarmo, a tím si zajistil velice veselou cestu. Pro nás se stal králem řidičů a tak jsme pečlivě celou cestu zpívaly. Po výstupu jsme ještě křičely a mávaly a pan řidič troubil jako ďas. A pak už klasika... na parket na bar a pořád dokola. Nooooo a pak už černá díra…pamatuju si jen lávku, mokro v botách, říhání, jak Martin říká: budeš zvracet?, díru, kopřivy, sloup, kýbl, kýbl, kýbl. Myslím, že jsem měla kapánek otravu, ale dobrý, přežila jsem. V sobotu byla dovolenková schůze u Klazarů, Miloš ukazoval fotky z Norska a griloval přivezené rybky. My jsme seděli v hloučku okolo džusu.

(A zde na fotce, jsou novopečeně vyhlášení budoucí prarodiče - Heduš oznámila, že je na ceste malé princátko)

A všechno nakonec bylo završeno 9.7. v devět hodin ráno sponzí v univerzitní aule, na kterou se dostavili všichni Hujerovi...  Mamka, taťka, ségra, Martin, babička s dědou, druhá babička, Štěpina a Jenda s Lůcou. No klasika prostě, všichni tam měli maminku a tatínka a já půl vesnice. Po sponzi bylo na oběd moc brzo, takže jsme objednali pizzu a mamka zajela do Stěžer pro zákusky, dali jsme si kávičku, vyvalili jsme se u nás před barákem, děda rozdělal slivovičku a pyšně prohlížel diplom. No udělali jsme si prostě krásné odpoledne.