No zábava se teda docela vydařila! Ve čtvrtek jsme si předchystali sál a v sobotu odpolko se to šlo doladit ... ubrusy, tombola. V sobotu jsem slíbila taťkoj, že přiložím do kamen, když už tam ve dvě jdu dělat tu tombolu a přiložila jsem tak pečlivě, že jsem si spálila ruku o kamna až mě slzy vytryskly 
. No jinak sraz byl u nás o půl 8, takže klasika – na půl 9 byli všichni připraveni 
. Taťka rozlejval slivovičku 
, mamka udělala chlebíčky a obloženou mísu 
, popili jsme, pojedli a šlo se. No zábavu těžko popisovat... do 12 v pohodě, ale od 12 do 2 černá díra 
. Jak na okna netrpím, tak prostě se mě to nějak povedlo, chlastalo se chlastalo, pak mě Svíčas podal velkej rum 
, tak sem ho tam otočila, napila sem se vody a tma... 
No, ale večer pokračoval... Dali jsme se do tance s Láďou Štěpánkem a jako fakt jsme to rozbalili, jenže jsem se mu při otočce nějak vysmekla z ruky 
a najednou lup, válela jsem se mezi stoly...
no plnej sál lidí... trapas jak prase ... Tomáš říkal, že když to viděl tak skoro spolknul náhubek od trumpety... 
Takže jak vždycky přijdu z kalby s nějakou modřinou, tak tentokrát jsem probudila mord celá 
. No jinak sem pokecala snad z každým... 
(jen někdy nevím o čem). Pak jsme si s Aninou skočily odplivnout za sál 
, ale s ní nemá vůbec cenu soutěžit, blije děsně rychle na mě. Znáš to, já než se rozmyslím . Kapela dohrála, tak jsem se začala chystat domů, to se taky kapičku zkomplikovalo, Tomáš porát troubil... a k narozeninám mě zatroubil 
. No ještě jsme kacali na sále asi hodinu. Pak jsem se konečně sebrala, že je čas jít... po dlouhém loučení jsme se Zdendou vyrazili k domovu, děcka už byly samozřejmě doma. No a pak jsem skypovali... zajímalo by mě, co jsme si povídali ....
2025 ©