Byl krásný červencový večer, čerstvě po návratu z Chorvatska. Do práce mi přišla smska s objednávkou na cheese snad pro celou vesnici smile . Když jsem dojela domů, tak jsem se s brašnou jídla vydala k Víchom smile . Tam už na mě čekala celá hladová parta – Anetka, Jindra, Jančůr a Jendi. Potom, co jsme vypili pár vínek, nějakýho super panáka smile a ochutnali snad tisích různých chuťovek smile , které má pan Vích ve vinotéce, jsme se vydali na pokračování do hospody. Jako na potvoru byla totiž brzká zavíračka smile , protože pan Vích vstával v 5 a jel pro vína na Moravu. V hospodě jsme pokračovali v kalení a žraní. Dali jsme si pár utopenců, chipsů, piv smile a kofol s rumíkem. (Možná i nějakýho panáčka – kdo ví smile ). To už tam s námi seděla i Denča a Marťa. Poklábosili jsme a najednou koukáme – Jendi je na káry smile . Chudák to nějak neustál a chrněl u stolu. Když se do něj Jindra snažil nalejt trochu vody, vypadalo to, jako když Joey pil galon mlíka smile . Janička teda odvedla Jendiho domů smile . Pak se nějak vytratila i Marťa a my zůstali ve čtyřech sedět u zavřený hospody smile . A jelikož byla noc ještě mladá, ukempili jsme se u nás v altánu s demižónkem našeho všedního vína smile (levný víno, jen na všední dny) a nějakým tím pivkem. Naskákali jsme do bazénu a jelikož byla neděle, tak byli sousedi moc nadšený z toho, že jsme do dvou hulákali po celý vsi smile .